1549 – Maxmilián II. je korunován českým králem. | ||
1563 – Tridentský koncil například nařídil vedení matrik, řešil kmotrovství a nouzový křest. | ||
1575 – Rudolf II. je korunován českým králem. | ||
1576 – Umírá císař a český král Maxmilián II. a římským císařem se stává Rudolf II. | ||
1583 – Císař Rudolf II. přesídlil císařskou rezidenci do Prahy | ||
1584 – V Českých zemích se přešlo z Juliánského na Gregoriánský kalendář. Z pondělí 6. ledna na úterý 17. ledna v Čechách a ze soboty 3. října na neděli 14. října na Moravě. | ||
1600 ——————————————————————————————— | ||
1605 – Pražská synoda znovu nařídila vedení matrik (důležité pro pražskou arcidiecézi). | ||
1611 – Abdikoval Rudolf II. a českým králem se stává jeho mladší bratr Matyáš. | ||
1612 – Rudolf II umírá s formálním titulem římský císař a císařem se stává Matyáš. | ||
1614 – Římský rituál předepsal formulář matričního zápisu (vůbec první předpis – u nás nebyl dodržován). | ||
1617 – Byl korunován český král Ferdinand II. Štýrský. | ||
1618 – Počátek stavovského povstání a začátek třicetileté války. | ||
1618 – Bitva u Lomnice | ||
1619 – Zemřel římský císař Matyáš | ||
1619 – Ferdinand II. sesazen z českého trůnu. Fridrich Falcký korunován českým králem. | ||
1619 – Bitva u Záblatí | ||
1619 – Bitva u Dolních Věstonic | ||
1620 – Bitva na Bílé hoře. Fridrich Falcký opouští české království a Ferdinand II. se opět ujímá vlády v českých zemích. | ||
1621 – Poprava vůdců stavovského povstání. | ||
1622 – Generální pardon Ferdinanda II. | ||
1625 – Albrecht z Valdštejna se stává vrchním velitelem císařských vojsk. | ||
1626 – Bitva u Dessavy | ||
1627 – Ferdinand III. Habsburský byl korunován českým králem. | ||
1631 – Pražský arcibiskup kardinál Arnošt Harrach nařídil reformu církevní správy, v rozhodující většině farností se zavedly matriky. | ||
1632 – Bitva u Lützenu | ||
1634 – V Chebu zavražděn Albrecht z Valdštejna | ||
1635 – Ferdinand II. postupuje Sasku území Horní i Dolní Lužice uzavřením separátního míru (tzv. pražský mír), což znamenalo trvalou ztrátu tohoto historického území Koruny české. | ||
1637 – Zemřel římský císař Ferdinand II. | ||
1645 – Bitva u Jankova | ||
1645 – Obléhání Brna | ||
1647 – Bitva u Třebele | ||
1648 – Obléhání Prahy | ||
1648 – Uzavřením vestfálského míru skončila třicetiletá válka. | ||
1650 – Založení nových farností, ač se na tom usnesl sněm, se pro nedostatek kněží nerealizovalo. | ||
1651 – Ferdinand III. nechal udělat soupis všech poddaných podle víry. | ||
1655 – V berní rule byly sepsány všechny kraje včetně Prahy a Kladska s výjimkou Chebska. Stav většinou odpovídá roku 1654 [Čechy] | ||
1656 – Bernímu úřadu odevzdány přiznávací listy [Morava] | ||
1657 – První lánová visitace [Morava] | 1657 – Zemřel Ferdinand III. a českým králem byl korunován jeho syn Leopold I. | |
1658 – Druhá lánová visitace [Morava] | ||
1667 – Počátek revisitace berní ruly. Pokračoval až do roku 1682 [Čechy] | ||
1667 – Vytvořen seznam komínů [Morava] | ||
1669 – Počátek vzniku lánového rejstříku (dokončen v roce 1679) [Morava] | ||
1683 – Kinského katastrální reforma [Čechy] | 1683 – Obléhání Vídně Turky | |
1685 – Pražská synoda nařídila duchovním, aby sami zapisovali do matrik – podle několika písařských rukou v matrice nebylo zřejmě zcela dodržováno. | ||
1700 ——————————————————————————————— | ||
1704 – Bitva u Höchstädtu | ||
1705 – Zemřel Leopold I. A římským císařem se stává Josef I. Habsburský, který se nenechal korunovat českým králem. | ||
1711 – Zemřel Josef I. Habsburský. Římským císařem se stává syn Leopolda I. Karel VI., který byl jako Karel II.v roce 1723 korunován českým králem. | ||
1712 – Pražská konzistoř nařídila revize matrik a jejich ochranu, což bylo úkolem vikářů. | ||
1713 – Odevzdaná poddanská přiznání „fase“ někde až během roku 1715. Zpracována v roce 1716 [Čechy] | ||
1715 – Okulární visitace. Kontrola poddanských přiznání probíhala až do rok 1727 výjimečně až do roku 1729 [Čechy] | ||
1716 – Vydaná Müllerova mapa Morava | ||
1720 – Vydaná Müllerova mapa Čech | ||
1740 – Umírá Josef I. a českou královnou se stává Marie Terezie. | ||
1740 – První slezská válka. Pruský král Fridrich II. v roce 1741 obsadil Slezsko. | ||
1741 – Bavorsko-Rakouská válka. V listopadu téhož roku byla bavorsko-francouzskými vojsky obsazena Praha. | ||
1741 – Bitva u Písku | ||
1742 – Podepsána berlínská mírová smlouva. Marie Terezie a území Koruny české definitivně přichází o Kladsko a skoro celé Slezsko. | ||
1742 – Bavorsko-francouzská vojska vytlačena do Bavorska a nastává dvouletá okupace Bavor Habsburskými vojsky. | ||
1742 – Bitva u Chotusic | ||
1742 – Bitva u Zahájí | ||
1744 – Druhá slezská válka. Vpád pruského krále Fridricha II. do východních Čech. | ||
1744 – Bitva u Týna nad Vltavou | ||
1745 – Bitva u Žďáru | ||
1745 – Uzavřením míru končí Bavorsko-Rakouská válka. | ||
1745 – Uzavřen drážďanský mír, který potvrzoval pruskou držbu Slezska. | ||
1748 – Vyhlášena platnost prvního tereziánského katastru [Čechy] | ||
1748 – Ustavena hlavní rektifikační komise Tereziánského katastru. Pracovala do roku 1749. [Morava] | ||
1749 – Poddanská přiznávací tabulka. [Morava] | ||
1753 – Zřízena v Praze první škola pro porodní báby. | ||
1756 – Začátek sedmileté války s pruským králem Fridrichem II. | ||
1756 – Bitva u Lovosic | ||
1757 – Začátek platnosti druhého tereziánského katastru. Stav odpovídá letům 1751-1753 [Čechy] | 1757 – Bitva u Liberce | |
1757 – Dominikální katastr (platil do roku 1820) [Morava] | 1757 – Bitva u Štěrbohol a u Prahy | |
1757 – Obléhání Prahy | ||
1757 – Bitva u Kolína | ||
1758 – Obléhání Olomouce | ||
1758 – Bitva u Domašova | ||
1759 – Střetnutí u Nebes a Žďáru | ||
1760 – Vstoupil v platnost Individuální katastrální extrakt (platil do roku 1820). [Morava] | ||
1760 – Nařízení pražské konsistoře zavedlo jednotnou latinskou formu matričního zápisu (nedodržovalo se, objevuje se i čeština či němčina). Formule vychází z římského rituálu a byla doplněna o poddanskou příslušnost rodičů křtěných a oddaných. | ||
1763 – Ukončena sedmiletá válka. | ||
1764 – Počátek I. vojenského mapování – Josefského (skončeno 1768). | ||
1766 – Židovským synagogám bylo nařízeno vést matriky narozených chlapců. | ||
1767 – Pro porodní báby zavedena povinnost hlásit faráři nastávající svobodné matky | ||
1768 – Vojenským duchovním bylo nařízeno vedení vojenských matrik. | ||
1770 – Uzákoněno číslování domů. Probíhalo až do roku 1771. Následně se objevuje v matrikách [Čechy] | ||
1770 – V sedmdesátých letech 18. století státní nařízení umožnilo bezplatný zápis křtu, zakázalo psát jména po chalupě a jména nemanželských otců. | ||
1770 – Nejvyšší reskript nařídil duchovním zasílat čtvrtletně krajským hejtmanům výkazy ze všech druhů matrik s odkazy na čísla domů. | ||
1770 – Nařízení pražské konsistoře vést matriky na formulářích s rubrikami, které vydala arcibiskupská tiskárna. | ||
1775 – Vyšlo nařízení o povinném zkoušení porodních bab. | 1775 – Porážka selského povstání u Chlumce | |
1778 – Zřízena v Brně druhá škola pro porodní báby. | ||
1780 – Počátek rektifikace I. Vojenského mapování – Josefského (skončeno 1783). | 1780 – Umírá Marie Terezie. Nekorunovaným králem se stává její syn Josef II. | |
1780 – Uzákonněna povinnost a pravidla užívání dědičného příjmení. | ||
1781 – Matriky prohlášeny za veřejnou listinu; od této doby je také důsledně psáno datum narození a úmrtí a nikoliv jako předtím datum křtu a pohřbu (sloužily skutečně jen církevním účelům). | ||
1781 – Toleranční patent – počátek evangelických nekatolických (jen státem uznaných) církví a jejich matrik, které však byly vedeny pouze pro církevní účely, neměly veřejnoprávní platnost. Evangeličtí duchovní museli všechny úkony hlásit katolickým farářům, aby ti je zapsali do římskokatolických matrik. | ||
1782 – Nařízením Josefa II. zvýšen počet far a lokálií (alespoň pro 700 obyvatel a max. 1 hodina cesty do nejbližšího kostela). | ||
1783 – Škola pro porodní báby přesunuta z Brna do Olomouce. | ||
1783 – Židovským synagogám nařízeno vést matriky narozených i pro dívky. | ||
1784 – Patent Josefa II. o matrikách nařídil nový formulář, který byl s malými obměnami používán až do roku 1949. | ||
1784 – Židovským rabínům nařízeno vést stejné matriky jako římskokatolická církevní správa. | ||
1784 – Dvorský dekret nařídil vést matriky v samostatných oddílech nebo knihách pro každé místo. | ||
1787 – Židům nařízeno volit si neměnné příjmení. | ||
1789 – Zavedena povinnost uvádět porodní bábu v matrikách. | 1789 – Urbariální reforma Josefa II. | |
1789 – Počátek platnosti Josefského katastru. Počátek vyměřování sahá do roku 1784. | ||
1789 – Dvorský dekret stanovil formuláře křestních, oddacích a úmrtních listů. | ||
1790 – Zrušení platnosti Josefského katastru. | 1790 – Zemřel Josef II. a na císařský trůn dosedá Leopold II. syn Marie Terezie.1791 byl korunován českým králem. | |
1790 – Dvorský dekret nařídil vést indexy k matrikám. | ||
1792 – Vznik katastrálních rozdělovacích sumářů (až do roku 1794). [Čechy] | 1792 – Umírá Leopold II. a českým králem byl v témže roce korunován František I. Rakouský. Byl posledním císařem římským a prvním císařem rakouským. | |
1792 – Nařízeno foliování matrik. | ||
1799 – České gubernium nařídilo vedení matričních duplikátů, roční opis potvrzený vikářem byl zasílán konsistoři. | ||
1800 ——————————————————————————————— | ||
1804 – Zavedena povinnost absolvování porodní školy. | ||
1805 – Počátek první vlny přečíslování budov ve městech. První vlna trvala zhruba do rok 1815. [Čechy] | 1805 – Bitva u Slavkova | |
1805 – Bitva u Štoků | ||
1809 – Bitva u Znojma | ||
1811 – Guberniální nařízení stanovilo průběžné číslování matričních zápisů. | ||
1811 – Dekret dvorské kanceláře o doplňování poškozených a obnovování ztracených matrik. | ||
1813 – Vznik povolání porodní báby placené státem. | 1813 – Bitva národů u Lipska | |
1813 – Vznik nové řady katastrálních rozdělovacích sumářů (až do roku 1814). [Čechy] | 1813 – Bitva u Chlumce a Přestanova | |
1816 – Na vedení vojenských matrik byl stanoven zvláštní formulář. Kopie vojenských matrik bylo nařízeno posílat c.k. polní konsistoři do Vídně, kde jsou uloženy dosud. | ||
1819 – Matrika výnosu pozemkového. [Morava] | ||
1825 – Dekret dvorské kanceláře nařídil zapisovat do matrik jméno porodní asistentky. | ||
1829 – Dekret dvorské kanceláře udělil nekatolickým duchovním oprávnění vést matriky narozených, oddaných i zemřelých (vedli o své újmě už dříve). | ||
1835 – Umírá František I. Rakouský a českým králem se stává Ferdinand I. Dobrotivý. | ||
1836 – Dokončení měřičských prací pro Stabilní katastr na Moravě. | 1836 – Ferdinand I. Dobrotivý byl korunován českým králem jako Ferdinand V. | |
1836 – Počátek II. Vojenského mapování – Františkovo (skončeno 1852). | ||
1837 – Místo opisů matrik se nadále vedou 2 originály s vlastnoručními podpisy svědků | ||
1840 – Nařízen nový formulář matrik – obdobný, ale k formuláři z roku 1784 byla přidána podrobná legenda | ||
1843 – Dokončení měřičských prací pro Stabilní katastr v Čechách. | ||
1844 – Do opisů matrik se nazapisovalo podle obcí, ale chronologicky (až do roku 1949) | ||
1848 – Českým nekorunovaným králem se stává František Josef I. | ||
1849 – Takzvaná „Provizorní nařízení“, jímž matriky evangelických církví nabývají státní průkaznosti. Tím pro evangelíky končí povinnost zápisu do katolické matriky. | ||
1850 – Úprava matričního formuláře. | ||
1851 – Vstoupil v platnost Stabilní katastr na Moravě. | ||
1860 – Vstoupil v platnost Stabilní katastr v Čechách . | ||
1860 – Pražský koncil vydal podrobné předpisy o vedení matrik. | ||
1866 – Začíná Prusko-Rakouská válka. Ještě téhož roku byla ukončena. | ||
1866 – Bitva u Náchoda, bitva na Dobeníně, bitva u Vysokova a Václavic | ||
1866 – Bitva u Trutnova | ||
1866 – Bitva u České Skalice | ||
1866 – Bitva u Rubínovic a Rokytníku | ||
1866 – Bitva u Mnichova Hradiště | ||
1866 – Bitva u Jičína | ||
1866 – Bitva u Svinišťan | ||
1866 – Bitva u Dvora Králové | ||
1866 – Bitva u Hradce Králové, bitva u Sadové | ||
1866 – Bitva u Tovačova a Dubu | ||
1868 – Povoleny občanské sňatky i pro katolíky. Okresním hejtmanstvím nařízeno vést matriky oddaných. | ||
1869 – Vznik reambulovaného katastru. | ||
1870 – Civilní matriky všech tří druhů zavedeny zákonem, vedly je okresní úřady. Zápis v nich byl povinný pro všechny osoby jiného, než státem uznaného vyznání, včetně bezvěrců. | ||
1873 – Pražská synoda vydává podrobné předpisy o vedení matrik. | ||
1875 – Umírá na Pražském hradě Ferdinand I. Dobrotivý | ||
1876 – Počátek III. vojenského mapování – Františko-Josefské na Moravě (skončeno 1878) | ||
1877 – Počátek III. vojenského mapování – Františko-Josefské v Čechách (skončeno 1880) | ||
1881 – Ministerské výnosy podrobně upravily průběžné číslování matričních zápisů (i během roku 1882). | ||
1887 – Vznik evidovaného katastru. | ||
1890 – Definitivní sjednocení matričních formulářů na konferenci pražské, litoměřické a královéhradecké konsistoře. | ||
1891 – Olomoucká synoda nařídila vedení matrik v českých zemích. | ||
1900 ——————————————————————————————— | ||
1914 – Začátek první světové války | ||
1916 – Zemřel František Josef I. a nastupuje poslední český král Karel I. | ||
1918 – Konec první světové války | ||
1918 – Vznik Československé republiky a konec království českého. | ||
1919 – Bitva o Těšínsko | ||
1927 – Vznik pozemkového katastru. | ||
1939 – V odtržené části pohraničí (tzv. Sudetech) vedeny matriky u občanských úřadů pro německé obyvatelstvo (až do roku 1945) | 1939 – Začátek druhé světové války. | |
1945 – Konec druhé světové války. | ||
1949 – Vydán tzv. matriční zákon č. 268/1949 Sb., jímž byla matriční agenda zestátněna. | ||
1949 – Vyhláška MV ČSR pověřuje vedením matrik národní výbory. | ||
1952 – Matriky do roku 1875 předávány do státních archivů, dnes jsou v archivech matriky přibližně do roku 1900. | ||
Časová osa